Celkové občanské riziko
Souhrnné skóre veřejno-zájmových dopadů návrhu. Vyšší číslo znamená vyšší riziko nebo citlivější dopad, ne automaticky nezákonnost.
Souhrnné skóre veřejno-zájmových dopadů návrhu. Vyšší číslo znamená vyšší riziko nebo citlivější dopad, ne automaticky nezákonnost.
Oblasti, ve kterých analýza identifikovala nejvýraznější riziko nebo napětí.
Oblast veřejného života, kde může mít návrh nejsilnější nepřímý nebo systémový dopad.
O co jde
Návrh vrací od roku 2027 evidenci tržeb v nové užší podobě, ale zároveň k ní přidává daňové úlevy a změny v DPH.
Největší praktická změna
U části podnikatelů se má znovu objevit povinnost posílat údaje o tržbě on-line státu. Oproti staré EET ale návrh nepočítá s povinným tiskem účtenky a nejmenším OSVČ v prvním pásmu paušálu nabízí cestu ven přes přirážku.
Možný přínos
Balíček může zlepšit férovost mezi podnikateli a dát státu lepší data pro odhalování krácených tržeb. Současně vrací některé daňové úlevy a snižuje DPH na nealkoholické nápoje v restauracích.
Hlavní riziko
Největší spor je o to, zda stát smí plošněji evidovat i kontaktní bezhotovostní platby a zda jsou výjimky nastaveny rovně. Nejasná je také reálná technická připravenost systému, protože veřejné technické specifikace ještě nejsou k dispozici.
Není veřejně dostupná samostatná DPIA k této předloze. Chybí i veřejná vývojářská specifikace, což ztěžuje přesný odhad zátěže pro malé provozy a dodavatele softwaru.
Bez doplněné poznámky.
Před návrhem není po zrušení zákona č. 112/2016 Sb. od 1. 1. 2023 účinný žádný systém EET; návrh zavádí od 1. 1. 2027 nový zákon o evidenci tržeb se rozsah navázaným na kontaktní platby.
Oproti ústavně problematizované historii staré EET návrh nově nepoužívá úzkou selekci jedné bezhotovostní formy, ale snaží se zachytit široký okruh kontaktních forem včetně převodů, virtuálních aktiv a obdobných způsobů.
Oproti historicky složitějšímu systému návrh fakticky pracuje s jediným on-line režimem a zjednodušeným datovým rozsahem, ale stále vyžaduje technickou připravenost.
Oproti zákonu č. 112/2016 Sb. návrh nestanoví povinnost vystavit a předat účtenku zákazníkovi a nevrací uzavření provozovny nebo pozastavení činnosti jako donucovací nástroj.
Vyňaty jsou např. stát, samosprávy, ČNB, vybrané finanční instituce, některé školní služby, hazard, energetika, veřejné toalety, sladkovodní ryby v předvánočním režimu a za podmínek i nevidomí či hluchoslepí podnikatelé.
Místo plné evidence může část OSVČ v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do 1 mil. Kč zvolit přirážku zprošťující povinnosti evidovat tržby; měsíční přirážka činí 1 400 Kč a zvyšuje paušální zálohu na daň na 1 500 Kč.
Vyšší skóre neznamená automaticky nezákonnost. Jde o souhrnný signál, že návrh může mít výraznější veřejno-zájmové riziko nebo citlivější dopad, který stojí za podrobnější kontrolu.
Návrh EET 2.0 je z hlediska veřejného zájmu smíšený a spadá do vysokého pásma citlivosti. Nejsilnější pozitivum je, že se nesnaží mechanicky vrátit starou EET a v několika ohledech ji mírní. Nejsilnější problém spočívá v tom, že jeho právní a legitimizační jádro stojí na sporném rozsahu kontaktních bezhotovostních plateb, na neúplně veřejné vrstvě záruk a na konstrukci výjimek, která může část deklarované férovosti znovu rozmělnit.