Návrh zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů

Novinářský úhel: Historická závislost na ADIS a nevystavené záruky v oblasti zadávání vytvářejí nezanedbatelné riziko dodavatelské závislosti.

Veřejná relevance: Tato doména patří mezi nejsilnější negativní linie celého balíčku. Samotný text zákona zadávání neřeší, ale praktické zavedení EET 2.0 je neoddělitelné od veřejného IT zadávání, integrace na daňovou infrastrukturu, vývoje státní aplikace a technických komponent. NKÚ opakovaně upozorňuje na problematičnost staršího systému ADIS a na dodavatelskou závislost v resortu financí, přičemž výslovně spojuje staré EET s komplikací přechodu na nový systém. Současně ÚOHS i jeho rozhodovací praxe potvrzují, že předání zdrojových kódů, interoperabilita a opatření proti dodavatelské závislosti jsou legitimní nástroje, jimiž lze koncentraci trhu a budoucí dodavatelskou závislost tlumit. Ve veřejně dostupných podkladech k EET 2.0 ale zatím není vidět, zda budou tyto záruky opravdu použity.

Novinářský úhel: Český návrh sleduje evropsky běžný protidaňově-únikový směr, ale používá méně standardní mix záruk než několik srovnatelných evropských režimů.

Veřejná relevance: Mezinárodní srovnání nepodporuje tezi, že by digitalizované zachycení tržeb či fiskálních záznamů bylo samo o sobě evropsky výjimečné. OECD ukazuje, že více než polovina daňových správ přijímá data z elektronických fiskálních zařízení nebo pokladen a ve značné části případů automaticky. Současně ale srovnání s Německem, Rakouskem, Francií, Španělskem a Dánskem ukazuje, že evropská „normalita“ typicky stojí na viditelnějších zárukách: povinnosti vydat doklad, certifikované technické bezpečnosti, certifikaci softwaru, QR/řetězení záznamů, sektorových či obratových prahách nebo fázovaném náběhu. Český návrh je tedy evropsky normální v cíli a směru digitalizace, ale evropsky méně standardní v kombinaci širokého online toku údajů o kontaktních platbách s oslabenou kontrolou založenou na účtence a dosud nevystavenou plnou technickou vrstvou a vrstvou ochrany soukromí.

Novinářský úhel: Veřejná kontrolovatelnost systému je slabší než informační kontrola státu nad systémem.

Veřejná relevance: Návrh v této doméně nepůsobí jednostranně. Pozitivní je menší povinný datový rozsah, vlastní přístup poplatníka k údajům o jeho evidovaných tržbách a veřejně komunikovaný harmonogram zavádění. Negativní je, že návrh současně oslabuje distribuovanou kontrolu „zdola“ tím, že nevyžaduje povinné předání účtenky zákazníkovi, a ve veřejně dostupných podkladech k datu analýzy není samostatně dohledatelná specifická legislativní DPIA ani finální vývojářská technická dokumentace. To snižuje průběžnou ověřitelnost systému pro veřejnost, odbornou obec i dotčené podnikatele.

Novinářský úhel: Protikorupční účel je reálný, ale je částečně ředěn selektivními výjimkami a slabší spotřebitelskou kontrolou.

Veřejná relevance: Cíl návrhu je v této doméně v zásadě protikorupční a pro-soutěžní: omezit šedou ekonomiku, zmenšit prostor pro nepřiznané kontaktní tržby a narovnat podnikatelské prostředí. Adverzní riziko vzniká spíše sekundárně: přes konstrukci výjimek, přes režim EET OFF a přes zrušení povinné účtenky, které zužuje okamžitou kontrolu zákazníka a přesouvá důraz na státní analytiku a následný terénní dohled. Riziko klientelismu tak neleží v přímém přidělování výhod, ale v nerovnoměrně odůvodněných výjimkách, potenciálu k lobbyingu o výjimky a v hraničních klasifikačních sporech mezi podobnými provozy.

Novinářský úhel: Tvrdé donucovací nástroje sice ustupují, ale zůstává nízké až hraniční surveillance-sankční riziko.

Veřejná relevance: Oproti původní EET je nový návrh v represivní rovině měkčí: starý zákon výslovně znal uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti, zatímco nová verze podle důvodové vrstvy a veřejně komunikovaných parametrů tyto prostředky opouští. Přesto nejde o doménu bez rizika. Návrh znovu obnovuje surveillance-adjacent datový tok o kontaktních platbách, ponechává horní hranici pokut do 500 000 Kč, zapojuje Finanční i Celní správu do prověřování a navazuje se na obecné procesní instrumenty daňového řádu. Největší riziko proto není v „tvrdé represi“, ale ve spojení centrální evidence, analytického cílení a sankčního rámce bez veřejně rozepsaných metrik proporcionality či chybovosti.

Novinářský úhel: Institucionální riziko je omezené, ale ex ante veřejná kontrolní stopa ke konkrétní předloze je neúplná.

Veřejná relevance: V této doméně jsou záruky poměrně silné a riziko je spíše omezené. Návrh sice znovu koncentruje praktickou moc do rukou Finanční správy a dílčích kontrolních kompetencí Celní správy, ale působí v prostředí, které už je významně ohraničeno nálezem Pl. ÚS 26/16, GDPR rámcem, metodikami ÚOOÚ a auditní linií NKÚ. ÚOOÚ navíc u GFŘ v roce 2019 při kontrole Daňového portálu nezjistil porušení GDPR. Negativní riziko tak neleží v přímém oslabení nezávislosti institucí, nýbrž v tom, že u této konkrétní předlohy zatím není veřejně rozbalen výstup z samostatné vrstvy ochrany soukromí a institucionální kontroly pro tuto předlohu v podobě samostatné DPIA nebo veřejně popsané konzultace s dozorovým orgánem.