Rychlá orientace
Celkové občanské riziko
58ze 100
Souhrnné skóre veřejno-zájmových dopadů návrhu. Vyšší číslo znamená vyšší riziko nebo citlivější dopad, ne automaticky nezákonnost.
← Zpět na přehled návrhu
Podrobný rozbor
Návrh zákona o médiích veřejné služby
PID: KORNDT4HPGKSVerze: source-modified:2026-04-14T12:09:42ZAnalýza: 29. 4. 2026
Stav: v připomínkovém řízení
Nejvyšší rizikové oblasti
Oblasti, ve kterých analýza identifikovala nejvýraznější riziko nebo napětí.
Nezávislá žurnalistika
Vysoké62
Svoboda projevu
Vysoké53
Soukromí a dohled
Střední26
Nejvýraznější širší dopad
Oblast veřejného života, kde může mít návrh nejsilnější nepřímý nebo systémový dopad.
Transparentnost a přístup k informacím
Střední30
Zobrazení
Přehled
O co jde
Návrh ruší televizní a rozhlasové poplatky a nahrazuje je pevně stanoveným příspěvkem ze státního rozpočtu pro ČT a ČRo.
Největší praktická změna
Domácnosti a firmy by do budoucna neplatily samostatné rozhlasové a televizní poplatky. ČRo a ČT by místo toho dostávaly zákonem určené částky ze státního rozpočtu s valorizací od roku 2028 a s 5% stropem. Staré dluhy na poplatcích ale podle návrhu nezanikají.
Možný přínos
Přínosem je nižší přímá administrativní a finanční zátěž pro poplatníky a menší potřeba evidence poplatníků. Návrh také výslovně stanoví nezávislost na výkonné moci, veřejná jednání rad, kontrolu NKÚ, informační povinnosti a oddělené účetnictví.
Hlavní riziko
Hlavní riziko spočívá v tom, že rozhodující zdroj financování bude navázán na státní rozpočet. Pokud by částky nebo valorizační mechanismus neodpovídaly potřebám veřejné služby, může se tlak projevit nepřímo v rozsahu, kvalitě nebo odolnosti zpravodajství a dalších služeb.
info
Co není jasné
Není dostatečně doloženo, jak byly stanoveny konkrétní částky a zda 5% inflační strop pokryje skokové náklady. Nejasnosti se týkají i přechodu na nový zákon a údajů dobrovolných přispěvatelů.
Jak číst závěry
Přímá fakta jsou citována z návrhu, důvodové zprávy, metadata a externích zdrojů. Rizikové závěry jsou označené jako možné mechanismy nebo otevřené otázky a nemají tvrdit protiprávnost, úmysl ani skutečný budoucí výsledek.
Koho se to týká
Dotčená skupina
Běžná veřejnost
Bez doplněné poznámky.
Dotčená skupina
Novináři a média
Bez doplněné poznámky.
Dotčená skupina
Pracovníci veřejného sektoru
Bez doplněné poznámky.
Co návrh mění
Sjednocení pravidel pro Český rozhlas a Českou televizi do jednoho zákona
Návrh nahrazuje dosavadní samostatné zákony o České televizi, o Českém rozhlasu a o rozhlasových a televizních poplatcích novým jednotným rámcem.
Zrušení rozhlasových a televizních poplatků
Dnem účinnosti zákona zaniká povinnost fyzických a právnických osob platit rozhlasový nebo televizní poplatek.
Přímé financování ze státního rozpočtu s valorizací a limitem
ČRo má dostávat 2,065 mld. Kč a ČT 5,742 mld. Kč ročně; od roku 2028 se částka zvyšuje podle průměrné roční inflace, nejvýše o 5 %.
Výslovné zakotvení nezávislosti a zákazu přímých zásahů do programu
Návrh zdůrazňuje nezávislost ČRo a ČT na výkonné moci a zákaz přímého zásahu státního orgánu nebo politického subjektu do programu.
Nové vymezení veřejnoprávní mediální služby a dostupnosti
Návrh popisuje veřejnou službu, bezúplatný a rovný přístup, dostupnost přes různé platformy a přístupnost pro osoby se smyslovým postižením.
Hierarchie programových funkcí a priorit veřejných prostředků
Návrh řadí zpravodajskou funkci před vzdělávací, kulturně společenskou a publicistickou funkci a zábavní funkci chápe jako doplněk.
Skóre a celkové hodnocení
Vyšší skóre neznamená automaticky nezákonnost. Jde o souhrnný signál, že návrh může mít výraznější veřejno-zájmové riziko nebo citlivější dopad, který stojí za podrobnější kontrolu.
Celkové občanské riziko
58ze 100
Vysoké
Veřejný zájem
56ze 100
Vysoké
Rozšířené dopady
52ze 100
Vysoké
Hlavní důvod hodnocení
Nejvyšší váhu mají rizika finanční stability, nezávislé žurnalistiky, demokratických principů a mezinárodních požadavků na adekvátní, udržitelné a předvídatelné financování. Návrh přitom obsahuje významné pojistky nezávislosti a transparentnosti, takže nejde o závěr o přímé cenzurní nebo represivní pravomoci.
Nejvyšší rizikové oblasti
Nezávislá žurnalistika
Vysoké62
Svoboda projevu
Vysoké53
Soukromí a dohled
Střední26
Nejvýraznější širší dopady
Transparentnost a přístup k informacím
Střední30